Několik fakt o nadcházejícím věku satanismu

17. března 2007 v 18:54 | Ištar |  Satanská bible

NĚKOLIK FAKT O NADCHÁZEJÍCÍM VĚKU SATANISMU
Sedm smrtelných hříchů podle křesťanské církve jsou:
chamtivost,
pýcha,
závist,
zloba,
obžerství,
smilstvo
a lenost.
Satanismus se těchto hříchů zastává, neboť všechny vedou k tělesnému,
duševnímu nebo emočnímu uspokojení.
Satanista ví, že na chamtivosti není nic špatného,
znamená pouze, že někdo chce ještě víc, než má.
Závist znamená, že se zájmem pohlížíme na majetek druhých a toužíme získat
podobné věci pro sebe.
Závist a chamtivost jsou motivačními silami ctižádosti - bez ní by se těžko
dalo dosáhnout něčeho významného.
Obžerství neznamená nic jiného, než že jíte víc, než je třeba, abyste se udrželi při životě.
Když se přejídáte a hrozí vám obezita, další hřích - pýcha - vás přiměje,
abyste se snažili vypadat tak,
abyste znovu získali ztracenou sebeúctu.
Každý, kdo si koupí nějakou část oděvu za jiným účelem,
než je zakrytí těla a jeho ochrana proti nepříznivým živlům, se prohřešil pýchou.
Satanisté se často setkávají s posměváčky, kteří jsou proti takovému škatulkování.
Tyto posměváčky je třeba upozornit, že jedna či více částí oděvu, které nosí,
nejsou nutné k ochraně proti zimě.
Na této zemi není jediný člověk, který by se nějakým způsobem nezdobil.
Satanista pouze poukazuje, že jakákoliv ozdoba na těle posměváčka svědčí o tom,
že i on zhřešil pýchou. Nehledě na to, kolika slovy cynik racionálně popisuje svou svobodu,
je stále ověšen znaky pýchy.
Nechuť k rannímu vstávání znamená, že hřešíte leností. P
okud budete ležet v posteli dostatečně dlouho, zjistíte, že pácháte další hřích - smilstvo.
I sotva znatelné vzbuzení sexuální touhy znamená provinit se smilstvem.
Příroda, aby pojistila rozmnožování lidstva, učinila z pohlavní touhy nejsilnější instinkt,
hned po pudu sebezáchovy. Když si to křesťanská církev uvědomila,
udělala ze soulože prvotní hřích. Tak dosáhla toho, že se hříchu nikdo nevyhne.
Samotná vaše existence je důsledkem hříchu - prvotního hříchu!
Nejsilnější instinkt každé živé bytosti je pud sebezáchovy,
který nás přivádí k poslednímu ze sedmi smrtelných hříchů - ke zlobě.
Není to snad náš pud sebezáchovy,
který se probudí, když nám někdo ubližuje a my se tak rozzlobíme,
že jsme schopni bránit se dalšímu napadení?
Satanista se drží hesla: Udeří-li tě někdo do tváře, práskni ho přes druhou!
Ať nezůstane žádné zlo neztrestáno.
Stůjte jako v cestě lev - buďte nebezpeční i jako poražení!
Jelikož přirozené instinkty vedou člověka ke hříchu,
všichni jsou hříšníci,
a všichni hříšníci přijdou do pekla.
Pokud se všichni dostanou do pekla,
setkáte se tam se všemi přáteli.
Nebe musí být zabydleno pěkně divnými tvory,
kteří žili pouze proto, aby se dostali někam,
kde budou moci navěky drnkat na harfy.
Časy se změnily. Náboženští vůdci již nehlásají,
že veškeré naše přirozené konáni je hříšné.
Již si nemyslíme,
že sex je odporný - nebo že být pyšný sám na sebe je hanebné - nebo že chtít něco,
co patří jinému, je nemravné.
Přirozeně že ne, časy se přece změnily!
Jestli chcete důkaz jen si všimněte, jak jsou dnes církve tolerantní.
Vždyť dělají všechno, co hlásáte.
Podobná prohlášení slyší satanisté v jednom kuse a vřele souhlasí. ALE,
pokud se svět natolik změnil, proč se tedy dál držet nitek umírající víry?
Jestliže se mnoho náboženství zříká vlastních posvátných knih,
jelikož jsou zastaralé, a hlásají myšlenky satanismu,
proč je tedy nenazvat pravým jménem - satanismus?
Rozhodně by to bylo méně pokrytecké.
Poslední dobou došlo k pokusu zlidštit duchovní koncepci křesťanství.
Používá těch nejokatějších prostředků, které nemají s duchovnem nic společného.
Latinské mše jsou nyní slouženy v domácích jazycích,
což pouze umožnilo snadněji prokouknout celý ten nesmysl.
Obřad byl zároveň oloupen o svou esoterickou podstatu,
která je v souladu s principy dogmatu.
Emoční reakci je daleko snazší vyvolat slovy a frázemi,
jimž nikdo nerozumí, než prohlášeními,
o kterých musí pochybovat i ten nejhloupější člověk, když je slyší v jazyce,
jemuž rozumí.
Kdyby kněží a duchovní použili před sto lety prostředky, kterými se dnes snaží zaplnit kostely,
byli by nařčeni z kacířství, bylo by jim spíláno do ďáblů, často by byli i pronásledováni;
zcela jistě by byli bez okolků exkomunikováni. Pánbíčkáři naříkají:
Musíme držet krok s dobou! Zapomínají však,
že díky limitujícím faktorům a hluboce zakořeněných principům nemohou
"řádná" náboženství nikdy dojít změny,
která by vycházela vstříc potřebám člověka.
Dřívější náboženství vždy symbolizovala duchovní podstatu člověka.
Věnovala přitom malý nebo žádný zájem jeho světským či fyzickým potřebám.
Tento život pokládala pouze za něco pomíjivého a tělo za pouhou skořápku;
fyzickou rozkoš za něco nepodstatného a bolest za užitečnou přípravu na Boží království. Pokrytectví vyjde krásně najevo, když počestní provedou ve svém náboženství změny,
aby udrželi krok s přirozenou proměnou lidí! Křesťanství může sloužit plně pouze tehdy,
stane-li se tím, čím je NYNÍ satanismus.
NOVÉ náboženství, založené na přirozených pudech člověka, muselo nutně vzniknout.
ONI mu dali jméno. Jmenuje se satanismus.
Zavržená moc, jež vyvolala náboženské spory o kontrole početí,
církev neochotně připustila, že sex čistě pro radost je neoddiskutovatelný fakt.
Ďábel přiměl ženy, aby ukazovaly nohy a dráždily muže - tytéž nohy,
na které je nyní společensky přijatelné hledět a
které nám předvádějí mladé jeptišky chodící po světě ve zkrácených hábitech.
Roztomilý krok správným směrem (nebo ne?)! Je možné, že brzy uvidíme jeptišky,
jak se s obnaženými ňadry smyslně zmítají při Missa Solemnis Rock.
Satan se usmívá a říká, že by se mu to líbilo - mezi jeptiškami je spousta moc hezkých holek s krásnýma nohama.
Mnoho církví s velkou obcí věřících provozuje na shromážděních smyslnou hudbu,
doprovázenou tleskáním, která je též inspirovaná Satanem. Konec konců,
Ďábel měl vždycky nejlepší písničky.
Navzdory řečem hodných tetiček o bohaté sklizni Páně
nejsou církevní pikniky ničím jiným než dobrou záminkou k nedělnímu obžerství;
a každý ví, že v okolním křoví se děje ledacos jiného než jen čtení v bibli.
Doplňkem mnoha dobročinných církevních trhů, jejichž cílem je získat finanční prostředky,
bývá karneval. Kdysi byl považován za oslavu těla, ale nyní je přijatelný,
neboť peníze připadnou církvi, aby mohla kázat proti ďáblové pokušení!
Lze namítnout, že jsou to pohanské zvyky a obřady, které si křesťané pouze vypůjčili.
To je sice pravda, ale pohané si libovali v rozkoších těla a byli za to odsouzeni právě těmi,
kteří dnes slaví jejich obřady, pouze pod jiným jménem.
Kněží a duchovní kráčejí v prvních řadách mírových demonstrací a
lehají si před vlaky s válečným materiálem se stejnou horlivostí,
s jakou jejich řádoví bratři z týchž seminářů v roli polních kaplanů žehnají kulkám,
bombám a vojákům. Někde se musela stát chyba.
Je možné, že Satanovou rolí je vyslovit obvinění?
Rozhodně ho do této funkce jmenovali!
Když štěně dospěje, stane se z něj pes; když led roztaje,
říká se mu voda; když vyprší dvanáct měsíců, pořídíme si nový kalendář na příslušný rok;
když se z magie stane vědecký fakt, mluvíme o něm jako o medicíně, astronomii apod.
Když přestane určité pojmenování odpovídat dané skutečnosti,
je logické nahradit je novým, vhodnějším. Proč tak nepostupujeme i u náboženství?
Proč máme náboženství označovat stejným jménem,
když se jeho principy přestaly shodovat s původní vírou?
Proč v případě, kdy náboženství sice hlásá totéž co dřív,
ale jeho stoupenci se již prakticky neřídí jeho učením,
si nadále říkají jménem, které bylo dáno jeho původním přívržencům?
Proč byste měli dále podporovat víru, která se neshoduje s vašimi pocity jestliže nevěříte tomu,
co vaše náboženství učí? Nikdy byste nehlasovali pro člověka nebo věc, ve které nevěříte.
Nač tedy odevzdávat církevní hlas náboženství, jež neodpovídá vašemu přesvědčení?
Nemáte právo naříkat si na politické poměry, které jste sami zvolili,
nebo jakýmkoli způsobem podpořili - například tím,
že složíte ruce v klín a budete spokojeně souhlasit se sousedy,
kteří tyto poměry schvalují, jen proto, že jste příliš líní nebo zbabělí,
abyste vyslovili svůj názor. Totéž platí pro náboženské hlasování.
Když už nedokážete být ve svých názorech bezohledně upřímní
z obavy z nepříjemných reakcí zaměstnavatelů, veřejných představitelů apod.,
můžete být upřímní přinejmenším sami k sobě.
V soukromí vlastního domova a s blízkými přáteli se musíte hlásit k náboženství,
kterému leží na srdci pouze VÁŠ prospěch.
Satanismus se zakládá na velmi zdravé životní filozofii, říkají ti, kdo nemají zábrany.
Proč ho ale nazývat satanismem? Proč mu nedat jméno "humanismus" či jiný název,
který by zachycoval souvislost s čarodějnickým konventem
a přitom znamenal něco trochu esoteričtějšího a méně křiklavého.
Existuje pro to více důvodů. Humanismus není náboženství.
Je to prostě způsob života bez nějaké ceremonie či dogmatu.
V satanismu jsou jak ceremonie, tak dogmata.
Dogma, jak bude dále vysvětleno, je nutné.
Satanismus se podstatně liší od všech ostatních čarodějnických a magických skupin,
praktikujících takzvanou dobrou či bílou magii, které dnes ve světě existují.
Tato pokrytecká a arogantní náboženství slavnostně prohlašují,
že jejich členové používají magických sil pouze k altruistickým účelům.
Satanisté hledí na skupiny bílé magie s opovržením, neboť se domnívají,
že altruismus znamená hřešit na dobírku.
Je nepřirozené netoužit po získání věcí pouze pro sebe.
Satanismus je jistou formou kontrolovaného sobectví.
To neznamená, že nikdy nic neuděláte pro někoho jiného.
Obšťastníte-li člověka, na kterém vám záleží, budete mít pocit uspokojení.
Satanismus se stavá za uplatňování upraveného pravidla nečiň druhému,
co nechceš, aby jiní tobě činili.
Náš výklad zní takto: čiň jiným to, co oni činí tobě.
Pokud byste jim činili to, co chcete, aby oni dělali vám,
a oni by s vámi přitom jednali špatné, bylo by proti lidské přirozenosti brát na ně dál ohledy.
K jiným byste se měli chovat tak, jak chcete, aby se oni chovali k vám;
pokud ale nebude vaše slušnost opětována,
vypořádejte se s nimi, jak si zaslouží.
Skupiny, hlásící se k bílé magii, tvrdí, že pokud na někoho sešlete kletbu,
vrátí se vám trojnásobně, jako bumerang, přesně podle přísloví o kopané jámě.
Je to jen další známka životní filozofie poznamenané pocitem viny
jíž se drží tyto novopohanské, pseudokřesťanské skupiny.
Dobré čarodějky by se chtěly ponořit do čarodějnictví,
ale nedokáží se oprostit od stigmatu, které je s ním spojeno.
Říkají si proto bílí magici, a pětasedmdesát procent své filozofie staví na otřepaných,
banálních principech křesťanství.
Každý, kdo předstírá, že se o magii nebo okultní vědy zajímá z jiných příčin,
než je získání osobní moci, je hnusný pokrytec.
Satanista uznává křesťanství přinejmenším z toho důvodu,
že je důsledné ve své filozofii poznamenané pocitem viny, ale může pouze pohrdat lidmi,
kteří tím, že se přidali ke skupině magiků, dělají jako by se osvobodili od pocitu viny,
a přitom se zabývají stejnou výchozí filozofií jako křesťanství.
Bílá magie je prý využívána pouze k dobrým či altruistickým cílům a černá magie,
jak se tvrdí, slouží pouze sobeckým či špatným účelům.
Satanismus žádnou takovou dělící čáru neuznává.
Magie je vždy magie, ať má pomáhat či škodit.
Satanista jakožto magik by měl být schopen rozhodnout se, co je správné,
a pak užít magických sil k dosažení svých cílů.
Při obřadech bílé magie stojí magik v pentagramu,
aby se ochránil před zlými silami jež přivolává na pomoc.
Satanistovi připadá poněkud pokrytecké vyvolávat tyto síly a žádat od nich pomoc a zároveň se před nimi chránit.
Satanista si uvědomuje, že pouze spojenectvím s těmito silami může zcela
a nepokrytě využívat síly temnot ke svému prospěchu.
Při satanském magickém obřadu se účastníci nedrží za ruce
a netančí kolečko kolem růžolícího,
nezapalují svíce různých barev, aby dosáhli splnění rozličných přání,
nevolají jména Otce, Syna a Ducha svatého,
když patrně provozují černou magii, nevybírají si některého svatého
za osobního rádce a pomocníka při řešení svých problémů, nenamáčejí se
do vonných olejů a nedoufají, že se peníze jen pohrnou, nemeditují,
aby dosáhli velkého duchovního probuzení, neodříkávají dlouhá zaříkávání,
k nimž občas pro lepší dojem přihodí Ježíšovo jméno atd., atd., atd. ad nauseam!
PROTOŽE - toto NENÍ správný způsob, jak provádět satanskou magii.
Pokud se nedokážete zbavit pokryteckého sebeklamu, nikdy nemůžete uspět jako magik,
a tím méně jako satanista.
Satanské náboženství nejenže zdvihlo minci, ale dokonce ji obrátilo na druhou stranu.
Proč by si tedy říkalo jiným jménem než oním,
které je v naprosté shodě s opačnými dogmaty tvořícími satanskou filozofii,
a tak podporovalo principy, které naprosto odmítal?
Satanismus není řádným náboženstvím; je to náboženství světské a živočišné,
náboženství těla - a nad tím vším panuje Satan,
zosobnění špatné cesty.
Nevyhnutelně se nabízí otázka: "Tak dobře,
nemůžeme satanismus nazývat humanismem protože humanismus není náboženství,
proč bychom ale vůbec měli mít nějaké náboženství,
když vše, co děláte, je zcela přirozené?
Nestačí to prostě jen dělat?"
Moderní člověk prošel dlouhou cestou;
zbavil se iluzí o nesmyslných článcích víry dřívějších náboženství.
Žijeme v osvícené době.
Psychiatrie učinila mílové kroky v objasňování podstaty lidské osobnosti.
Žijeme v době intelektuálního uvědomění, jaké žádný svět dosud nepoznal.
To je všechno sice moc hezké ALE - toto nové uvědomění má jednu vadu.
Akceptovat něco rozumové je jedna věc, ale přijmout to pocitově je něco zcela jiného.
Jedním z nároků, které psychiatrie nedokáže splnit,
je lidská potřeba prožívat emoce prostřednictvím dogmat.
Člověk potřebuje obřad a rituál, fantazii a kouzla.
Přes všechno dobré, co psychiatrie dokázala, oloupila člověka o zázraky a fantazii,
které mu náboženství v minulosti poskytovalo.
Satanismus si uvědomuje současné potřeby člověka a vyplňuje rozsáhlé
šedé prázdno mezi náboženstvím a psychiatrii.
Satanská filozofie spojuje základy psychologie s upřímným působením na city čili dogmatem.
Poskytuje člověku fantazii, kterou tolik potřebuje.
Na dogmatu samém není nic špatného, pokud není založeno na myšlenkách a činech,
které jdou vyloženě proti lidské přirozenosti.
Nejrychlejší způsob, jak se dostat z jednoho bodu do druhého, představuje přímka.
Pokud lze veškeré nahromaděné pocity viny vhodně využít,
ruší se potřeba intelektuální očisty psýchy od těchto potlačovaných pocitů.
Satanismus je jediným známým náboženstvím, které bere člověka takového, jaký je,
a staví se spíše za logický princip obracet špatné v dobré,
než za pokus přetrhnout se horlivostí ve snaze něco špatného eliminovat.
Jestliže selským rozumem racionálně zhodnotíte své problémy a přihlédnete k tomu,
co nás učí psychiatrie, a přesto se nedokážete emočně vymanit z
bezdůvodného pocitu viny a proměnit své teorie v činy, měli byste se alespoň naučit,
aby pocit viny pracoval pro vás. Měli by ste jednat podle svých přirozených pudů,
a pokud se přitom nedokážete zbavit provinilých pocitů, těšte se ze své viny.
Může to znít jako protimluv, ale pokud se nad tím zamyslíte,
zjistíte že pocit viny může často vzrušit smysly.
Dospělí by se měli učit od dětí.
Děti si velmi často libují právě v tom, o čem vědí, že by neměly dělat.
Ano, časy se změnily, ale člověk zůstal stejný.
Základy satanismu zde byly vždy.
Jedinou novinkou je formální organizace náboženství,
založeného na charakteristických a obecně platných vlastnostech člověka.
Po staletí byly lidskému odříkání zasvěcovány velkolepé stavby z kamene, betonu, malty a oceli.
Je nejvyšší čas, aby lidé přestali bojovat sami proti sobě a zasvětili život stavbě chrámů
určených k pěstování rozkoší.
I když se časy změnily, a stále se měnit budou, zůstává člověk v jádru stále stejný.
Po dva tisíce let se kál z něčeho, za co nikdy neměl cítit vinu.
Už nás nebaví odpírat si pozemské rozkoše, které si zasloužíme.
Dnes, stejně jako dříve, si člověk potřebuje něco užít, právě teď,
místo aby čekal na odměnu v nebi. Proč bychom nemohli mít náboženství,
založené na holdování rozkoším? Samozřejmě že to odpovídá zvířecí přirozenosti.
Již dávno nejsme žadonící slaboši třesoucí se před nemilosrdným Bohem,
kterému je přitom úplně jedno, jestli vůbec žijeme nebo ne. Jsme hrdí lidé,
vážící si sebe samých - jsme satanisté!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama