Zakázané ovoce

17. března 2007 v 18:25 | Ištar |  Satanská bible
ZAKÁZANÉ OVOCE
Dočetl jsem Satanskou bibli s pocitem jistého zklamání. Nic nového jsme se totiž nedozvěděli, žádná senzace se nekonala. Zjistil jsem jen to, že ji napsal naprostý egocentrik a hedonista, který, jak jinak, pěstuje kult síly. S tímto kultem máme ovšem my, Evropané, své smutné zkušenosti. Tento kult stojí v pozadí fašismu, nacismu a komunismu. Pan La Vey má jako Američan štěstí, že tyto přímé potomky klasického satanismu nezažil na vlastní kůži. A dále, výhrady, které má La Vey k monoteistickým náboženstvím, zejména k judaismu a ke křesťanství, nepřekračují rámec předhůzek, kterými je častovali jak pohané a polyteisté, tak osvícenští racionalisté a materialističtí ateisté. Není nezajímavé, jak často se La Vey dovolává "selského" rozumu. Svět víry a svět rozumu nelze totiž směšovat. Tím ovšem netvrdím, že víra by neměla být logická. Natož pak esoterismus.
Nehodlám ale upírat La Veyovi jisté kvality, které se projevují například v kapitolách, které kritizují současný životní styl, zejména v sexuální oblasti, nekritické propadání orientální teosofii, včetně přejímání bludného konceptu reinkarnace a v neposlední řadě i v kapitole o duševních upírech a v jeho psychologických pozorováních vůbec. O to horší je, že na základě některých kritických postřehů formuluje chybné závěry. Proti západnímu esoterismu se nejvíce prohřešuje stavěním principu zla na stejnou úroveň s principem dobra. S tím nemůže hermetik naprosto souhlasit. Zlo je pouze nedostatek dobra a na každém z nás záleží, na kterou stranu se rozhodne postavit. Každý člověk, i na té nejnižší úrovni, je schopen rozlišovat mezi zlem a dobrem. Na jiném místě se La Vey proti esoterismu prohřešuje tím, že nebere na vědomí zákony zpětného odrazu. Vůbec, s hermetickými zákony je autor poněkud na štíru, a proto považuji za užitečné seznámit čtenáře s esoterními zákony, jak je formuloval velký český zasvěcenec Petr Kohout-Lasenic v knize Hermetická iniciace Universalismu.
Zákony hermetické relativity
1. Všechno bytí je podmíněno všestrannou bipolaritou a bisexualitou.
2. V univerzální jednotnosti přírody každý pojem a každé bytí má své protiklady a své analogie.
3. Analogie se odpuzuji, protiklady přitahují.
4. Protivy jsou pouhým pojetím téže věci v různých stupních.
5. Dvě protivy podmiňují vzájemného prostředníka z obou vyplývajícího, majícího podíl na obou a vyznačujícího se syntézou obou.
6. Spojené analogie reagují expanzí, spojené protiklady kondenzací. Do zákona hermetické relativity patří i takzvaný zákon o zpětném odrazu. Vychází ze zásady, že každý lidský čin a akce vůbec vyvolává automaticky reakci, jež jest jejím druhým, nezbytným pólem. Světlo a tma, dobro a zlo, láska a nenávist, život a smrt jsou nejčastěji užívané alegorické obrazy pro toto hermetické arkánum. Rozvineme-li tento zákon dále, dospějeme snadno k logickému zdůvodnění hermetického aforismu, který učí, že dobro zpětnou indukcí přitahuje dobro a naopak, a pochopíme i hlubokou spekulativní logiku skrytou za známým biblickým výrokem: " Udeří-li tě někdo v tvář, nastav mu druhou ..."
Zákony vůle
1. Představu, motorizovanou žádostí nebo vírou, nazýváme vůlí; vůle. aktivní je prvá, druhá pasivní.
2. Každá představa, která je součástí vůle, ať už kladné či záporné, je živá a je silou, která tvoří, udržuje, nebo ničí; nic na tomto světě neexistuje, co by nebylo předem vůlí v astrálnu stvořeno.
3. Působivost a tvůrčí síla vůle je přímo závislá na době, koncentrační schopnosti a počtu vysílajících jedinců.
Zákony lásky
1. Fyzicky život je spojené zrcadlení úrovně hmotné a duchovní a vzniká, když vůlí stvořený duch prochází vůlí stvořenou hmotou.
2. Pronikání úseku hmotného duchovním, je podmíněno spojením jiných dvou principiálních protikladů - to je láskou.
3. Fyzická láska inkarnuje bytí do pozemské čtveřice, v níž duch se stává analogií alchymického vzduchu, hmota alchymické země, klad alchymického ohně a zápor alchymické vody: středem této čtyřky je analogie alchymické soli - to je Láska.
4. Láska v širším slova smyslu je záměrné spojení protikladů, ať už fyzických, pudových, citových, mentálních, či jiných - za účelem plození; není nikdy vymezena ani prostředím, ani časem.
5. Láska má tolik tvarů, jako bytí samo; jedním z nich je běžné fyzické spojení, jež z hlediska lidského je motivováno pouhým pudem; vedle toho však každý akt, mentální nebo fyzický, vyhovující předchozí definici, je z hlediska hermetického láskou.
Dále Lasenic píše: "Či myslíte snad, že celá historie Kristova života není jediným symfonickým aktem plodivé lásky? Filozofii života, kterou naplnil svoje pozemské bytí, korunuje krajním protikladem - hrůzou mučednické smrti, aby zplodil nového člověka ve světle své oběti. On sám stává se personifikací lásky, jejímž symbolem je hieroglyf Ankh, znak Venuše, nebo růže Rosekruciánů - láskou, přibitou na čtyřrozměrný kříž, obraz čtyřživelné země."
Tyto vznešené věty stavíme proti La Veyově blasfemii. Abychom však byli objektivní. Kvitujeme s povděkem, že se La Vey vystříhává excesů tradičního satanismu, jako jsou sexuální orgie a násilí, včetně vraždění zvířat a lidí při černé mši. Stejně tak oceňujeme, že La Vey neuznává žádné podepsané pakty s ďáblem. Na tuto skutečnost upozorňujeme zejména ty nešťastníky, kteří se cítí satanismem natolik přitahováni, aby u nás satanské lóže založili.
Stejně jako La Vey i my jsme si vědomi, že na temný trůn postavila Satana krátkozrakost některých křesťanských teologů, kteří se tímto způsobem vyrovnávali zejména na počátku křesťanství s destruktivním vlivem manicheismu. Ze shodného pozorování však činíme odlišné závěry. Protože i Satan je služebníkem Božím, (viz úsloví: Pán Bůh má všelijakou čeládku), nevidíme důvod, proč místo Velikého stavitele všehomíra uctívat Satana Jecer Hara - svůdce. Satana Kategora - žalobce, nebo Malacha Hamevetha, který přináší smrt. S mistrem Františkem Kabelákem tvrdíme:
Řekněme bez obalu, že Satan, anděl Samael, věrný sluha Boží není tím, za co bývá pokládán: Ďáblem. Ďábel neexistuje: je-li Ďábel, nemůže býti Bůh. Ďábel je pouze obrazem a jeho bytí je bytím zvířeckých lidí. Magicky jej zaklínati znamená uskutečňovati nicotu. To se může díti pouze šílenými prostředky ve stavu šílenství a šílenství je smrtí. Existuje-li černá magie, musí tedy býti kultem absolutní smrti a šílení jsou ti, kdož její kult vykonávají. Není ďábla, jsou jen v přírodě činné síly. Není ďábelských sil, ale jedná se o účel díla: je dobré dílo, nebo dílo špatnosti. Rozlišiti dobré a špatné je v moci svobodné vůle člověka...Každý čin vytvoří kategora, žalobce, nebo sanegora, obhájce, kteří vystoupí při naplnění dnů, až bude rozhodováno o životě či smrti. I každý z národů má svého sara, který je jeho sanegorem, často obětujícím za svůj lid.
Zbývá ještě jedna otázka: proč vydávat takovou problematickou knihu jako je Satanská bible? Jsme toho názoru, že vydána v dodatečném počtu, ztratí chuť zakázaného ovoce, které chutná obzvlášť lahodně a nepovšimnuta bude se povalovat v zaprášených regálech knihoven stejně jako spisy klasiků marxismu-leninismu, mezi něž svým původem stejně patří.
Pavel Turnovský
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama