Červencová bouřka

6. července 2010 v 12:57 | Ištar |  Moje básně
Nebe se zatáhlo jako by se měl blížit konec světa.
Nebylo slyšet nic jiného než vítr opírající se do korun starých stromů a hřmot blížící se bouřky.
Vzduch byl nasycen vůní blížícího se deště.
Mraky se pomalu plazily po obloze, bylo krásné to pozorovat.
Obloha se postupně měnila od světle šedé skoro, až do černé.
Bylo zataženo, ani jediný sluneční paprsek nepronikl skrze stádo mraků, i kdyby se o to pokusil nedovolily by to, jejich hustota sílila.
Po chvíli se spustily provazy kapek. Vůně deště je přijemná.
Nikde nebylo slyšet nic jiného než ticho, ne jen tak obyčejné ticho, ale ticho stromů a šum listů.
Tato menší průtrž mračen byla ukončena tím, že se na oblohu vyhouplo slunce.
Jediné co po děšti zbylo, byly pouze louže a vůně vody ve vzduchu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama